Divadlo Metro - Life is life
Černé divadlo Jiřího Srnce
Divadlo Image - The Best of Image
Ta Fantastika - Aspects of Alice
Originální principy černého divadla, iluzorní kreace, změněné vnímání reality, odhalování skrytých tajemství věcí a kouzelný svět jejich proměn, pantominu i moderní tanec nabízejí dnes v různých variacích černá divadlo.
na rozdíl od jiných černých divadel používá ojedinělou a celosvětově patentovanou techniku černého divadla, a to oživlou kresbu. Malíř a grafik František Kratochvíl se pokusil zavést čáru do hry jako rovnocenného partnera herce. Herec, který v pozadí propůjčuje kresbě výraz, svou osobnost, malířovo vidění světa zdvojuje. Na pozadí tmy si barevná čára vymýšlí svůj vlastní svět. Mění jeho tvary a tím i jejich významy. Dovede prezentovat věci v jejich hloubce, osvobozuje čáru z plošného podkladu a dává jí všestrannou perspektivu.
Princip ojedinělé divadelní techniky je divákům odkryt na konci každého představení.
svým směřováním a svojí tvorbou posunulo vývoj žánru na špičkovou úroveň a od černého divadla dospělo k současnému divadlu syntetickému, koncentrovanému na chytrou a kvalitní zábavu. Soubor si vypracoval vlastní styl. Je tvořen z prvků moderního tance, zajímavých kostýmů, pantomimy a neverbálního divadla, kontaktů s publikem a využitím zvuků a originálně vytvořené hudby. Používání mystifikace, precizní provedení černodivadelních triků, hravost autorů, přesvědčivé výkony herců i tanečníků a touha bavit sebe i diváka, to vše slouží k naplnění cíle divadla: hrát pro živé publikum živoucí divadlo.
uvádí v současné době představení Faust, které vzniklo na motivy klasického díla J.W.Goetha. Přenesením klasické látky do černodivadelního prostředí vznikl originální autorský projekt citlivě spojující černé divadlo s melodiemi muzikálového typu, dynamickou choreografií, projekcemi a původní scénickou hudbou, která úspěšně dokresluje věčně aktuální příběh člověka, který toužil po vědění, moci a věčnosti a o ceně, kterou za to zaplatil.Tvůrci představení se nechali inspirovat nejen věčně aktuálním textem, nýbrž také poetikou tradičních českých loutkářských her.
přináší do poetiky černého divadla intenzivnější práci s hereckou akcí a dramatickou situací. Využívá ojedinělých a patentovaných technických triků, např. létání herců ve volném prostoru přímo před zraky diváků, dále pak spojení velkoplošných projekcí s hereckou akcí a s loutkami v nadživotní velikosti, ale zároveň využívá Výtvarné složky jako svébytné součástí vizuálních představení, pracuje s hudbou a živým zpěvem. Tím vším se divadlo Ta Fantastika odlišuje od ostatních černých divadel.
V praxi "černé divadlo" znamená, že černě oblečení herci s rekvizitami nejsou z hlediska diváka vidět proti černému pozadí. Rekvizity, předměty nebo objekty se tím stávají schopné pohybu a tedy i vlastního osobitého života. Jiřímu Srncovi a jeho divadlu ovšem efekt triku není účelem, ale prostředkem k dosažení scénické a mimické metafory, realizované hudebně organizovaným pohybem výtvarných objektů a herců. Jeho umění, pracující na podkladě černého kabinetu, v promyšlené zkratce a výtvarných zjednodušených symbolech získávalo svou poezií a vtipem.