Sedm smrtelných hříchů/Očekávání

Státní opera

30 Kč1 020 Kč Koupit vstupenky
30 Kč1 020 Kč Koupit vstupenky
30 Kč1 020 Kč Koupit vstupenky
30 Kč1 020 Kč Koupit vstupenky
30 Kč1 020 Kč Koupit vstupenky

Dvě různé tváře moderní evropské opery a dva různé hudební i divadelní světy budou moci diváci Státní opery poznat během jediného večera, složeného z operních jednoaktovek Kurta Weilla a Arnolda Schönberga, pozoruhodných inovátorů hudby 20. století.

Společné téma Weillových Sedmi smrtelných hříchů a Schönbergova Očekávání by se dalo označit jako „žena (a svět)“. V obou přibližně půlhodinových operách je však uchopeno zcela odlišně. Ironicky založená Weillova operní miniatura na slova velkého kritika měšťácké společnosti, německého dramatika Bertolta Brechta ukazuje „ženu ve světě“: čím vším musí žena projít, aby byla v očích své přízemní a pokrytecké rodiny považována za „ctnostnou“ – totiž ekonomicky úspěšnou? Satira o „smrtelných hříších“ zazněla poprvé v Paříži roku 1933. Brechtovu krutě jízlivému příběhu dodal Kurt Weill patřičný nadhled pro něj typickou inspirací ve své době velmi oblíbeným jazzem a kabaretní hudbou.

V Schönbergově monodramatu Očekávání je pak Weillovo ženské téma obráceno naruby, nabízí totiž pohled do „světa v ženě“: opera je jediným souvislým monologem postavy nazvané prostě Žena, v němž prožívá obrovské spektrum protikladných emocí ze ztráty milovaného muže. Schönbergova libretistka, básnířka a lékařka Marie Pappenheim zasadila ženin monolog do prostředí tajemného nočního lesa, který svou atmosférou a motivy nabízí široké možnosti výkladu – od naturalistického, přes symbolistický až po psychoanalytický. Od Weillova „operního kabaretu“ se Schönbergovo monodrama liší nejen tématem, ale zcela zásadně i vypjatým expresionistickým hudebním jazykem, umocňujícím a zhmotňujícím to, čím žena ve svém nitru prochází, onen „svět v ženě“. Očekávání patří ke klíčovým dílům operní moderny a je historicky spjaté s Prahou, dokonce přímo s dnešní Státní operou, někdejším Novým německým divadlem – zde totiž mělo v roce 1924 pod taktovkou Alexandra Zemlinského svou světovou premiéru.

Výsostně ženské téma obou oper divadelně ztvární česká režisérka Barbora Horáková Joly, působící především v západní Evropě, kde také získala několik prestižních ocenění. Ve Státní opeře se poprvé představila na počátku roku 2021 svou režijní interpretací Verdiho Rigoletta. Hudební nastudování má v rukou jeden z největších talentů mladé české dirigentské generace Jiří Rožeň.

Přibližná délka představení – 2 hodiny 30 minut, bez přestávky

Premiéra – 26. listopad 2021

Informace o dějišti

Státní opera

Jak se obléknout

Divadlo je kulturní instituce. Respektujte obecné zásady slušného chování a oblékání.

Ve vnitřních prostorách divadel je zapotřebí nosit roušku či jinou podobnou ochranu úst a nosu. Příchod diváků, jejich pobyt v divadle i následný odchod organizuje hledištní personál ve speciálním režimu tak, aby byli návštěvníci jednotlivých sektorů od sebe odděleni a nemuseli se potkat ani v prostorách občerstvení, toalet či šaten.

Děkujeme, že respektujete vládní nařízení spolu s námi a těšíme se na Vás.

Wilsonova 4
Praha 1